Nechtěla jsem to
Uběhlo pár týdnů od doby, kdy jsem začala svůj nový život, převážná většina peněz z batohu se rozkutálela a přeměnila ve vybavení bytu a jiné věci, potřebné k důstojnému životu. Modřiny na rukou už téměř zmizely, kdo neví, nebo nehledá, nepozná, že mé tělo někdy v něčem jelo. Ani já jsem to nepoznala, absťák se nekonal. Po rozhovoru s Martym, kdy mi prozradil, že než Lee zmizela, nechal jí otestovat krev, jestli něco nechytla z těch stříkaček, jsem se dozvěděla, že byla čistá. I já jsem, raději jsem si došla na odběry.
Když je řeč o Martym, jako můj nadřízený je skvělý. Chová se profesionálně, má pravdu, že se nikdo nesmí dozvědět, že se známe (že znal Lee) a něco jsme spolu měli. Nicméně od té doby, co jsme spolu byli poprvé, nic víc nebylo. Ani nějaký ne úplně obyčejný dotek, ani žádný osobní rozhovor. Nic. Vím, že jsme si řekli, že to nebude nic znamenat, ale nedokážu zabránit svému mozku přemýšlet nad tím.
K tomu se na mně začínalo projevovat, že jsem se objevila odnikud v cizím městě, bez přátel, známých, bez minulosti. Začínala jsem se nudit. V práci to bylo v pohodě, ale mimo ni jsem nikoho neměla. Tahat se s kolegy jsem zavrhla, nemyslím si, že to dělá dobrotu za normální situace, natož v situaci mé, okořeněné navíc jakousi historií s mým nadřízeným. Jediný, s kým jsem občas prohodila pár slov, byl soused, Petr, z druhého konce chodby. Snad jako s jediným jsem se častěji potkávala, jednou mi dokonce pomohl doma zapojit pračku.
Jasně, párkrát jsem prohodila několik slov i s prodavačku dole v pekárně, jenže tu jsem nepotkala před chvílí mezi dveřmi baráku, nepozvala mě na drink a nesedí teď u mě v kuchyni a nečeká, až se převleču. Tak nic lepšího na práci jsem neměla a vyrazit si s vysokým, o pár let starším týpkem s krátkým sestřihem a jednodenním strništěm na bradě a tváři, poznat nové lidi, mi přišlo jako dobrý plán na večer.
Hned při příchodu do baru jsme kopli panáka do každé nohy a šli tancovat. Co tři písničky jsme se otočili na baru pro dalšího, a namísto toho, abych se seznámila s někým novým, jsem za pár hodin byla ráda, že stojím na vlastních nohách a mám se o koho opřít, když mi nevyjde krok.
...
Stála jsem opřená před barem o zeď, netušila jsem, jak jsem se tam dostala, naproti mě stál Petr, hladil mě po bocích a líbal mě...
...
Opřená jedním předloktím o bar jsem od sebe odstrčila dalšího panáka a vykoktala ze sebe, že chci domů.
...
Ukládal mě do mé postele, lehal si vedle mě, svlékal mi triko, líbal mě...
...
"Nechci, nech mě spát," odstrčila jsem ho od sebe, až spadnul z postele.
"Jsi normální?" Setřel si čůrek krve z čela.
"Jdi...domů..." zabručela jsem, zabalila se do peřiny a usnula.
...
Cítila jsem teplo mezi nohama. Jako kdyby mi tam někdo dýchal. Cizí ruce mě držely za kyčle. Byla jsem úplně nahá. Panebože! Někdo mi to dělal pusou! Byla jsem vzrušená, ale nevěděla jsem o tom, nechtěla jsem to. Začala jsem sebou škubat, ale ruce i nohy jsem měla přivázané k posteli. Provazy byly tenké a zařezávaly se mi do kůže.
"Pusť mě!" Vykřikla jsem, muž do mě ještě jednou strčil svůj jazyk, potom mi jím přejel klitoris, až jsem ucukla, a zvednul hlavu. Petr!
"Co se vztekáš? Neřvi!" Vrazil do mě silou své prsty. Točil se mi svět, přicházela na řadu noční kocovina, chtělo se mi zvracet, ale ani jsem si nebyla jistá, jestli to bylo tím chlastem, nebo Petrem a celou tou situací. "Chtělas to, nevzpomínáš?"
"Ne!" Křičela jsem na něj. Nechtěla jsem to. Opravdu ne, ne teď, ne s ním. A i kdyby jo, tak by to bylo z opilosti a teď už to nechci!
"Zavři hubu a spolupracuj, bude to pro tebe jednodušší!" Zvednul se nade mnou, jednou rukou se mi opřel o krk a škrtil mě, druhou mi pod zadek narval polštář a pak si ho začal honit. Lapala jsem po dechu. Využil mojí otevřené pusy, která se snažila alespoň o nějaký nádech, a narval mi ho do ní. Zajížděl s ním dovnitř a ven a jen díky pevnému stisku mého krku se neaktivoval můj dávicí reflex a nepozvracela jsem ho. "Vidíš, jak to jde, hodná holka, pořádně ho ocucej, ať ti ho tam můžu snadno strčit," usmál se a mně stékaly slzy z očí.
Posunul se zpátky rovně nade mě, strčil do mě prsty, několikrát je vysunul a prudce vrátil. Nechal mě se párkrát nadechnout a zase se mi plnou vahou opřel o krk. Měla jsem mžitky před očima, ale věděl, co dělá, nenechal mě odpadnout.
Vrazil do mě svůj penis a agresivně přirážel. Jednou rukou mě škrtil, druhou silně tiskl mé ňadro. Přirážel rychleji a rychleji, až jsem ucítila jeho teplé vyvrcholení uvnitř svého těla. Zasmál se a s uspokojením vydechl. Vytáhl ho, vylezl mi s ním opět před obličej a ještě si po něm chvíli předjížděl rukou. Posledních pár výstřiků na můj obličej. Do očí, do otevřených úst, na vlasy...
"Vidíš, jak jsi hodná holka. Hodná, pěkná a šikovná kundička," zašeptal mi do ucha a stále mě držel pod krkem. Otřel si ho o má prsa a chvíli se mi jen díval do tváře.
Vstal, oblekl se. Bála jsem se cokoliv udělat. Došel do kuchyně a přinesl mi nůž. Dal mi ho do ruky, přivázané provazem. "To zvládneš, viď?" Usmál se a odešel.
Ještě chvíli po tom, co za ním zabouchly dveře, jsem jen ležela, klepala se a nevěděla, co se vlastně stalo. Pak jsem začala řezat do provazu.
Komentáře
Okomentovat