Život pozpátku

"Ano."

Vydechla překvapením.

"Vezmeš si mě?"

Kleknul si na pravé koleno.

Počkal, dokud nedojí dezert.

Snědli delikatesní večeři a nechali si přinést čokoládový dort.

Obsloužili je.

Dovedl ji do nádherné (a drahé!) restaurace.

Posadila se do auta.

"Pojď se mnou, mám pro tebe překvapení."

Přišla domů a už tam na ni čekal.

Několik měsíců poté se vracela unavená z práce.

Oba věděli, že ona jeho taky.

Kousla se do rtu a usmála se.

"Miluju tě."

Položil jí svou dlaň na tvář.

Potom padl vedle ní a rychle vydechoval.

Zůstal v ní o chvíli déle a ulevil si.

"Jo."

Vydechl.

Zaryla do něj nehty.

Tiše vykřikla.

Bylo to neskutečné.

Zrychloval a zrychloval.

Začal pomalu, ale drsně.

Nechal si je od ní olíznout a dostal se do ní.

Zabořil do ní prsty, aby zkontroloval, jestli může pokračovat.

Rozepl jí kalhoty a stáhl je z ní i s tangy.

Měla z toho husí kůži.

Došel jím až k podbřišku.

Obkroužil chtivé bradavky a pokračoval přes bříško.

Sjel po bradě přes krk na její prsa.

Jazykem jí přejel po rtech.

Sevřel jí ruce nad hlavou.

Chtěla ho.

Stáhl jí triko přes hlavu.

Položil ji na postel.

Nebránila se a vracela mu stejným dílem.

Líbal ji a hladil po celém těle.

Přitiskla se k němu.

Políbil ji.

"Pojď sem."

Díval se za ní.

Otočila se.

Vyrazila do domu.

"Tak ahoj."

Byla nadšená, byl úžasný.

"Jasně."

"Ještě se uvidíme."

Doprovodil ji až před barák.

Pokračovali v rozhovoru i v autobusu.

"Jo, jsem tu nová..."

"Já taky, jsi tady ze školy?"

"Do Hůrek."

"Kam jedeš?"

"Katka."

"Jsem Matěj."

"Čau."

Ujistila se, že mluví na ni.

"Ahoj."

Postavil se vedle ní.

Po chvíli přišel brunet s delšími vlasy staženými do culíku.

Usadila se na lavičce zastávky autobusu.