Opilá - něčím jiným, než láskou...

Milý deníčku,

vážně doufám, že mi tě nikdo nečte, protože to, co sem píšu...za to možná zaplatím... Jak jsem už několikrát psala, není to ideální. Chová se ke mně, jako bych byla nic, samozřejmost, něco, o co doma jen zakopává... Chce, abych ho podporovala, ale sama se od něj podpory nedočkám...

Zase odjel. Na služební cestu, tentokrát mu to věřím, služebky mu - nevím proč - věřím, ale ty různé akce... Ale mně je v podsatě jedno, jestli je na služebce, akci, nebo spí v cizí posteli. Podstatné je to, že je pryč. Mám v sobě několik sklenic vína, které jsem si dala ve společnosti těch dvou čtyřnohých potvor, co doma máme, a mám chuť vyrazit ven. Ale nejsem si jistá, jestli bych měla. Už včera jsem vypila lahev a dopadlo to úplně jinak, než pravděpodobně mělo.

Vím, že když se to dozví, bude konec, já nebudu mít kde bydlet, kam vzít ty čtyřnohé potvory - minimálně tu jednu, kterou nemá moc rád -, prostě budu v háji... Proto se to nikdy nesmí dozvědět!

Včera, po celé lahvi červeného, jsem vyrazila ven. Nejprve jen na procházku s jednou ze čtyřnohách potvor, nakonec jsem zaplula do hospody, která dovolovala psy. Potvora se uložila pod barovou židlí, na které jsem se usadila já. Objednala jsem si jedno malé a počítala s tím, že po lahvi vína s kombinací s pivem mi bude neuvěřitelně špatně.

Při druhém malém si vedle mě přisedl chlapík. Hlavu na ježka, tak na krátko, že by se skoro dalo říct, že dohola, tetování na obou rukou, přes ohryzek vytetovanou lebku, od které šly přes většinu krku křídla, velké pivo v ruce. Žádný dlouhán, každopádně menší než já rozhodně nebyl. Svaly nijak velké, ale sílu si myslím, že měl pořádnou. Nic neříkal, seděl vedle mě, popíjel své pivko a čas od času po mě pokukoval.

Nedalo mi to, po několika minutách jsem k němu zvedla zrak a lehce s nadsázkou se ho zeptala: "Na co tak koukáš?"

S výrazem pokerového hráče mi odpověděl, že přemýšlí nad tím, kde se tu vzala taková princezna s černým hlídačem ve čtvrtek večer.

Sjela jsem ho pohledem od konečků krátkých vlásků, až po špičky bot. "Nebavilo mě doma pít samotnou," poznamenala jsem a sykla na potvoru, která se pod židlí lehce naježila a začala bezdůvodně vrčet.

"Jak může být taková princezna sama doma? Ten tvůj hlídač k tobě nikoho nepustí?"

Lehce jsem se ušklíbla a rozhodla se být upřímná. Co taky jiného po flašce vína a skoro půllitru piva v sobě... "Přítel mimo město."

"Máš přítele?" Bylo vidět, že se lehce stáhnul. Asi nechtěl zasahovat do cizího vztahu... To ho šlechtí...

"No, jestli se tomu tak dá opravdu říkat..." Zašklebila jsem se a napila se zlatého moku.

"Neshody?"

Zabručela jsem a bez nějakého zjevného důvodu jsem mu vysvětlila, že to mezi námi není ideál, a že vlastně nejspíš udržuju vztah jen kvůli vlastnímu strachu, ze zvyku a z jistoty, kterou mi přináší. Nějaké potěšení z toho soužití nemám. Tímto jsem ho pravaděpodobně uklidnila, protože když viděl, že mi došlo pití, objednal mi na sebe další a přisunul se ke mě lehce blíž. "Nesedneme si jinam?" pobídl mě k přestěhovaní se ke stolku. Souhlasila jsem a po krátkém přesvědčování potvory, aby se zvedla ze země a popošla několik metrů vedle, jsme se usadili u menšího stolku.

Vydrželi jsme si povídat ještě asi půl hodiny, načež jsem se zvedla, že musím na záchod. Potvora mě následovala, já jsem si ani nedovolila ji nechat na místě beze mě. Na záchodcích jsem strávila chvíli před zrcadlem, kde jsem si povídala sama se sebou. "Co to děláš? Jestli to poděláš, nebudeš mít kam jít!" "A chceš vůbec zůstat tam, kde jsi? S ním?" "Máš tam jistotu!" "A trápíš se..." "Nech mě být, prostě to nějak dopadne! Řešit to budu potom, teď jsem na to moc opilá..." S tímto argumentem jsem svůj vlastní monolog-dialog uzavřela a vydala se spolu s potvorou k potetovanému chlapíkovi.

"Už budu muset jít," oznámila jsem mu, bez jasného důvodu. Rozhodl se mě doprovodit až domů.

Před domem mě políbil. Nejprve se dotknul oběma rukama mých boků, lehce mi je stiskl, přitáhl si mě k sobě, já se ho rukou, ve které jsem nedržela vodítko, dotkla na hrudníku. Dotkli jsme se rty a začali se líbat. Hned od začátku to byly vášnivé polibky, které jasně naznačovaly, že se ještě neloučíme. Beze slova mi vzal z rukou klíč od domu, odemknul a chytil mě do náruče. Nejsem zrovna těžká váha, takže si mě bez sebemenšího problému donesl až k výtahu, který byl právě v přízemí, a položil mě na zem až v něm. Stiskla jsem tlačítko se čtyřkou, nechávala se hladit po celém těle, líbat na krku, a při tom jsem se dívala do zrcadla, které zabírá celou jednu stěnu výtahu. Líbilo se mi, co jsem viděla. Vzrušovalo mě to.

Když jsme vyjeli nahoru, všichni tři jsme vyrazili k bytu. Potvora se ihned uložila do svého pelechu, on shodil boty a se stálými polibky mě dotlačil až k posteli. Nebylo těžké ji v našem 2+kk najít. Položil mě na ni a svlékl si triko. Měl potetovaný i celý hrudník. Začal ze mě stahovat i mé triko. Netrvalo dlouho a byli jsme k sobě přitisknutí nazí, jeho chlouba se chtivě tyčila nad mým bříškem, zatímco hýčkal rukama má prsa. Chtěla jsem ho uvnitř sebe a tak jsem pohybem ruky naznačila, kde najde naše kondomy. Pochopil to rychle, neváhal a rychle jeden vytáhl a nasadil si ho.

Milý deníčku, včera jsem zažila orgasmus, jako ještě nikdy dřív. Bylo to v našem bytě, v naší posteli, ale s někým jiným. Netuším, jak se jmenoval, ale byl hodný, milý, něžný... Ráno už tu nebyl. Nechal mi na posteli svoje číslo, ale nevím, jestli mu mám volat. Jestli se to někdo dozví - jestli se to dozví on, bude to konec všeho. Minimálně aspoň mám komu zavolat, jestli se to všechno rozpadne. Ale netuším, jestli za ním budu moct jít.

Nech si prosím toto tajemství pro sebe, jestli si tě náhodou někdy čte, prosím, tyhle stránky slep k sobě, až tě příště otevře....