Knockoutovaná k rozkoši

Obvykle to bývá tak, že se po tréninku individuálně protáhneme a až uznáme za vhodné, sebereme se, v šatně se převlékneme a jdeme si každý po svém.

Dělám Krav Magu. Nic zvláštního, prostě pár tréninků týdně, někdy víc, někdy míň, jak mi to zrovna vyjde. Jsme tam tři holky, často bývám sama, to asi nikoho nepřekvapí.

Dnes, jak to tak většinou bývá, oznámil trenér konec, ať se protáhneme a jdeme. Tentokrát nám dal do těla víc, než jindy, proto jsem udělala jen pár pohybů, aby se neřeklo, že flákám stretching, a už se viděla doma v posteli. A nebyla jsem jediná, všichni se tak nějak rychleji trousili pryč.

"Lee, ty mi ještě neutíkej, chci s tebou mluvit," zastavil mě trenér. Kluci, kteří ještě zůstali v místnosti, se na mě překvapeně otočili a tak nějak urychleně vyrazili do šaten. Nebyla jsem z toho o nic víc moudrá, než oni, ale co jsem mohla dělat, vrátila jsem se zpět na tatami a čekala, co se bude dít.

Z dlouhé chvíle jsem se protahovala, trenér se za mnou vrátil až po tom, co všichni odešli. Vytáhl mě do stoje, oznámil mi, ať si držím garde, že se mnou chce ještě trochu potrénovat. No co si budeme nalhávat, po dvou minutách už jsem nemohla popadnout dech a za dalších pár sekund jsem ležela na zemi, on nade mnou klečel a já neměla šanci. Rozhodně ne s ním. Chvíli jsem se snažila, potom jsem se začala vztekat a za chvíli jsem mu rezignovaně řekla: "Tak si mě vem, no."

Ani mě nenapadlo, že by to mohl vzít vážně. Jednou rukou mi svíral zápěstí nad hlavou, druhou mi tlačil hrudník k zemi, seděl na mně a začal mě líbat. Nečekala jsem to, ale polibek jsem opětovala. Po chvilce mi došlo, co se děje, vymostila jsem se, shodila ho tím ze sebe a položila na lopatky jeho.

Překvapeně se na mě podíval. "Nechceš to?" Zeptal se, aby si udělal jasno. V tomto momentu jsme byli oba asi stejně zmatení.
"Tebe?" Nadzvedla jsem obočí.
Přikývl.
"Nebudeš to mít tak jednoduché," vypadlo ze mě.
"Myslel jsem si, že to budeš mít ráda trošku tvrdší," zasmál se a než mi došlo, co se děje, ležela jsem na lopatkách a zápěstí jsem měla svázaná boxerskou bandáží.

"Tak když to nepůjde po dobrém," zašeptal s úsměvem a bez mrknutí oka mě postavil a bandáž okolo mých rukou přehodil přes závěs na boxovací pytel. Byla jsem pro něj jako peříčko, váha minimálně poloviční, než on. Neměla jsem šanci se z toho dostat.

"Až se z toho dostanu, nakopu ti zadek," vyhrožovala jsem mu, naprosto nereálně, můj rekreantský přístup byl k jeho stupni G5 naprosto nepoměrný a vyřídil by mě i ze spaní.

"Přestaň mudrovat, kočičko," chytil mě za bradu, dal mi letmý polibek na rty a zacpal mi pusu druhou bandáží. Vytáhl mi triko a sportovní podprsenku nad hlavu a přehodil je přes závěs, aby nepřekážely. Udělal pár kroků dozadu a labužnicky si prohlížel mé z poloviny nahé tělo, prsa s tyčícími se bradavkami a naštvaný, ale zároveň neskutečně nadržený výraz v obličeji.

Přistoupil blíž a stáhnul mi i leginy a tanga.

"Jsi nádherná," zašeptal mi do ucha. "Nádherná a teď jenom moje. Moje hračka, moje panenka, teď si s tebou budu dělat, co budu chtít já."

Stoupnul si za mě. Jenom tam stál, dýchal mi na krk, ale neudělal nic. Málem jsem praskla napětím. Chtěla jsem, aby na mě sahal. Aby si se mnou hrál. Začala jsem tiše vrčet přes bandáž.

"Copak bys chtěla?" políbil mě na krk a vzal do rukou má prsa. Copak bych chtěla? Chtěla bych tě líbat, chtěla bych se tě dotýkat, chtěla bych tě cítit na těle, chtěla bych vášeň a šílenství. To šílenství se mi asi splní, ale zešílím jen já. Nemohla jsem mu to říct, měla jsem plnou pusu. A i kdybych mohla, nesplnil by mi to.

Chytil mě jednou rukou pod krkem, přitiskl mě zády k sobě, cítila jsem, jak mě chce. Druhou rukou mi zajel mezi nohy. Pomalu mě dráždil. Nestrčil do mě ani jeden prst, jenom mě hladil. Pomaličku. Moc pomalu, potřebovala jsem to rychleji. Tohle mě mučilo! Zavrčela jsem. Přiškrtil mě. Jasně, "teď si s tebou budu dělat, co budu chtít já". Ale slitoval se a malinko přidal na tempu.

Tohle nemůžu vydržet! Cítila jsem, jak mi teče několik kapek vzrušení po stehně. Znova jsem vzdychla, opět mi stiskl krk, ale když po chvíli zahlédl i slzičku utrpení, která mi vytekla z koutku oka, zrychlil.

Rozklepala jsem se mu pod rukama, ještě jsem nebyla, ale chybělo tak málo! Moc dobře to poznal a za pár sekund do mě vrazil několik prstů, dovnitř, ven, i přes roubík jsem vykřikla, podlomila se mi kolena, visela jsem jen na boxerském závěsu a v jeho náruči. Nechal mě trochu uklidnit, a když si byl jistý, že může povolit obětí, uvolnil mi ústa i spoutané ruce.

Zradily mě nohy a já mu opět spadla do náruče. Kombinace náročného tréninku a tímto mučením mě vykolejila. Sedl si se mnou na tatami.

"Dobrý?" ujišťoval se. Asi nečekal, že mě to tak sebere. Na jeho obranu, to asi nikdo.
"Můžu si ještě zajít do sprchy?" zeptala jsem se.
Přikývl a půjčil mi osušku.