Dvakrát nadprůměrný průměr

Šlo to rychle... pozval mě na drink, druhý, třetí, přitáhl si mě na klín, jezdil mi rukou pod oblečením, nevadilo mu, že jsou kolem známí i neznámí lidé, mně vlastně taky ne, chytl mě za ruku a odvedl si mě do hotelového pokoje dvě patra na barem.

Byl to cizinec, doslova, mluvil skotskou angličtinou. A ani jsme se vlastně nepředstavili. Nebyl nikterak zvlášť pěkný, okouzlující, nebo alespoň s pěknou vůní... Prostě průměrný cizí týpek z baru. Ale nevadilo mi to, už tak dlouho jsem nikoho neměla a sama jsem si nestačila. V době, kdy si mě přitáhl na stehna už mi připadal i docela přitažlivý, to bylo asi tím alkoholem...

Posadil mě na postel a k mému překvapení se šel osprchovat. Čekala jsem, že se na mě položí a bude dělat vše pro to, aby si udělal dobře. Už jsem cestou nahoru vymyslela i plán, jak ho nechám se udělat a pak mu ho zase vzkřísím, abych se na něm uspokojila i já. Ale když se šel umýt, třeba to bude záživnější... A nebo taky ne, nedělejme si zbytečné naděje.

Po chvíli se vrátil, zabalený od pasu dolů pouze v ručníku a nabídl mi, jestli nechci taky do koupelny. Jasně že nechci, půjdu do ní potom. Ani bez oblečení nevybočoval z průměru barových mužů.

Přišel ke mně, stáhl mi jedno ramínko minišatů a políbil na rameno. To samé zopakoval i na druhé straně. Neužívala jsem si to, na to bych potřebovala někoho nadprůměrného. Konečně mi přetáhnul šaty přes hlavu a já před ním stála v rouše Evině. Vypadal lehce překvapeně, že na sobě kromě jednoho minikousku oblečení nic nemám, ale vzhledem k tomu, že přesně tohle byl cíl mojí výpravy do baru, nepovažovala jsem to za nutné.

Abych ho trochu popohnala, lehla jsem si na postel a koketně roztáhla kolena od sebe. Pochopil. Kdyby ne, bylo by to na pováženou... Jednou rukou si prohrábl vlasy a tou druhou ze sebe shodil ručník. V tu chvíli jsem objevila jeho první nadprůměrnost tohoto večera. Ne sice nějak moc nadprůměrnou, ale přesto... Tohle byla ta předehra, kterou jsem potřebovala, ne zdlouhavé něžné pusinkování.

Když jsem po dlouhé době viděla na živo mužský úd, chtíčem namířený proti mě, navíc ještě takhle velký, byla jsem na něj ihned připravená. Doslova jsem cítila, jak má lasturka zvlhla.

Naštěstí neváhal dlouho. Kleknul si nade mě, letmo zkontroloval, jestli může, natáhnul si ochranu a proniknul do mě. Celým tělem mi proběhla vlna tak dobře známého, ale dlouho neprožitého pocitu. Dvakrát rychle a silně přirazil, až jsem mu po prostěradle ujela o dvacet čísel dozadu. Přitáhl si mě tedy k sobě a zároveň mě tím narazil zpět na sebe. Potom přišla chvíle, kdy jsem měla objevit jeho druhou nadprůměrnost.

Přestal se pohybovat rychle, zpomalil, začal dělat nějaký úplně jiný pohyb, kterým mě nutil tiše skučet rozkoší. Nevím, jak to dělal, asi nějaký krouživý nebo bůh ví jaký pohyb pánví... to bylo nepodstatné. Podstatné bylo, že tím vážně silně dráždil onen pověstný bod uvnitř mě. Začaly mi rozkoší vytékat slzy z očí, už to trvalo moc dlouho a já myslela, že vybuchnu. Zahlédl mé slzy a usmál se. Pochopil, že už nemohu dál snášet to napětí a opět ho do mě několikrát silně zasunul.

Vykřikla jsem tak hlasitě, že to museli slyšet i dole na baru. Počkal, než se svaly celého mého těla uvolní, a pomalu ho ze mě vytáhl. Ještě docela dlouhou chvíli jsem pouze ležela a vzpamatovávala se z toho zážitku.

Nikdy jsem nepochopila, jak mě dokázal udržet v onom stavu těsně před orgasmem tak dlouho, jak dokázal ovlivňovat, co a jak zrovna pocítím...a asi už to nikdy nepochopím... Nebo se vydám do Skotska, buď narazím na něj, nebo mi to tam vysvělí a názorně předvede nějaký z jeho skotských spoluobčanů.