Jsi má fotbalová láska z baru

Pracuju za barem. Jo, už se to tak prostě občas stane, že máte jeden z nejlepších gymplů z okolí včetně maturity (absolvovaný s těmi lepšími známkami, přestože jste dali všem 'pro většinu populace infarktoidním' předmětům tak dohromady dva týdny přípravy za celých 8 let), ale prostě jen téměř dostudovanou jednu vejšku, kterou vzdáte a teprve začatou druhou vejšku, kterou nevíte, jestli chcete dodělat, protože jste tak nějak... no... bohém, přestože jste si to úplně ještě nepřiznali, ani to zcela nemáte v úmyslu...

... "-ej, -ej, -ej," znalci už poznávají jihočeský slang, ano, ještě jsem to na sebe za ty roky nepráskla, jihočeška jak vyšitá, ale v klídku, už jsem vystřídala na svou vlastní kůži o dva regiony více a na příteloidní kůži ještě "plas van" (jak by řekl správný anglán). ...

A to se tak stane, že za barem potkáte různá individua.

Nemám nic, proti cizím národnostem. Ani proti sportu. A vlastně ani fotbal mi neobrací vnitřnosti vzhůru nohama, i když že bych ho nějak milovala... no, ruku na srdce... ale dobrá...

...

Typický pracovní den, jako každý jiný. I když, když před svou prací potkávám několik policejních aut, začínám něco tušit, ale nenechávám se tím znervóznit. Stane se. Po pár hodinách se se mnou loučí manažer, se slovy: "Držím palce, už musím, dneska bude hodně piv, tak prodávej Sládkovu volbu." Jo... to už zní podezřele, ale nechávám to běžet, až do chvíle, kdy za mnou přichází personální a všechno vysvětluje. Stylem, že už bych všechno měla vědět, ale ke mně se jen tak něco nedostane a o fotbal se vskutku aktivně nezajímám.

...

Veškerá legrace už v plném proudu a rozjetí zástupci cizí národnosti okupující "můj" bar mající v sobě nejeden půllitr a panák neustále opakující, jak jsem "cute" a jak "may I marry you?", začínají pomalu uznávat svou porážku, nebo minimálně remízu.

"Last order," oznámím všem a po poslední objenávce zakazuji vydávání dalších drinků. Všichni zklamaně po několika pokusech o přesvědčování ustupují. Nepracuji "jen" v baru. Pracuju v hotelu a ačkoliv jsem řekla konec už dávno, vzhledem k tomu, že jsem ještě neudělala uzávěrku kasy, vydávám ještě dva kousky dortu hostům na pokoj.

Jeden ze zahraničních hostů je tímto mým - z mého pohledu lidským - postojem uražen a začíná se domáhat dalších piv. Scénu, kterou udělá přede mnou - před pípou, zopakuje s dvojnásobnou intenzitou před hotelovým hostem, a když neuspěje, znásobí svůj nepokoj na recepci. Jim je to jedno, security je připraven zasáhnout, ale já prostě nemám zájem na poutání roztržek, proto svolím ještě k pár (jeho nejnižšímu limitu) posledním pivům.

...

Půl hodiny po zavíračce. Všichni konečně odešli, mohu taky. Ještě pár minut jsem strávila s kolegyní, která taky právě skončila, sama sobě jsem si naúčtovala několik panáků a rozhodla se jít domů. Podepsala jsem se sekuriťákovi do knihy, vycházím zadním vchodem a za rohem potkávám týpka, který mi dělal celý večer (ano, poslední incident nebyl první, jen jsem to před tím neřešila) scény. Za celou dobu mi nedocházelo, že byl jeden z těch nejhezčích z nich. Hodně, ale vážně hodně krátký tmavý ježek na hlavě, možná spíš holohlavec, co se nestihl upravit, ruku do ohně bych za to nedala, lehký plnovous, ten už byl naschvál určitě, vysoký tak metr devadesát s tmavě hnědýma hlubokýma očima. A na to, kolik toho vypil, s vážně hlubokým a střízlivým pohledem.

"Ahoj, zlato," oslovil mě a vystoupil ze stínu.

"Čau," odpověděla jsem anglicky a pokračovala v cestě.

"Počkej," odvolal si mě a já přibrzdila, abych nedělala další zbytečné problémy. "Líbíš se mi."

Chvíli jsem přemýšlela, co dál, ale nakonec jsem zůstala stát a čekala, co z něj vypadne dál. Líbil se mi taky. Pominu-li fakt, že byl lehce agresivní během hry a mé směny, vlastně byl fajn. Kromě toho jednoho okamžiku se ke mně choval jako gentleman, byl milý, všechno...

"Pojď sem," zašeptal, přiblížil se ke mně a než jsem stačila zareagovat, položil mi ruku na zátylek, přitáhl si mě a políbil. ...než jsem stačila zareagovat? A chtěla jsem vůbec? Pravděpodobně jsem se bránit nechtěla. Vlastně...polibek jsem mu opětovala. Ne. Co si tu budeme mezi sebou nalhávat. Chtěla jsem ho úplně stejně, jako on chtěl mě. Doma na mě čekali dva psi, nikdo jiný, ve mně se vařili tři Jackové a jedno omylem (ne mým) natočené pivo, nějaké ty hormony... Ideální směs na polévku Chci-tě-teď-a-hned-a-už-se-nikdy-neuvidíme sexovou. 

Když mi vjel rukou pod bundu, mikinu a triko a během setiny vteřiny mi rozepl podprsenku a popadl mě za prso stylem, že by si ho nejraději vzal s sebou do své země jako suvenýr, přeběhl mi mráz po zádech. Jo, vem si mě... Přesně takhle... tvrdě... Jedním rychlým pohybem mi stáhnul legíny i s tangy přes zadek, chytil mě za vlasy a ohnul mě přes kapotu ředitelova (že by tady dneska přespával?) BMW. Několik prstů druhé ruky mi doslova vrazil mezi nohy. I když jsem možná nebyla vlhká hned v první chvíli, do pár sekund jsem mu tekla do dlaně.

V podstatě to bylo takové light znásilnění. Úplně jsem se nebránila, ale na druhou stranu... No, to je jedno. Přestal mě dráždit ve chvíli, kde jsem byla téměř hotová. Nevím, jestli mě vzrušoval ten chlap, to, co se mnou dělal, nebo ta situace, že jsem se bála, že jsem nemohla a (až teprve jako poslední možnost) nechtěla se bránit. Když ze mě vytáhnul své prsty, málem jsem utrhla šéfovy stěrače chtíčem. "Pokračuj!" sykla jsem na něj.

Po chvíli mi došlo, proč ta pauza. Nandaval si ochranu. Bez jakéhokoliv varování mi ho tam vrazil. "Neopovažuj se se pohnout!" zašeptal mi anglicky do ucha, stále mě pevně držel za vlasy a druhou rukou mi stiskl krk tak silně, že jsem nepopadla dech. Přirážel rychle a tvrdě. Chvílemi jsem ztrácela zem pod špičkami chodidel, chvílemi jsem pravděpodobně ztrácela vědomí z nedostatku kyslíku, povoloval stisk mého krku jen výjimečně, když mu to přišlo nutné. Proběhl mnou chladný intenzivní vzruch. Bože, to bylo ono, udělala jsem se, ale orgasmus se utnul tím, jak jsem na pár desetin sekundy odpadla z nedostatku kyslíku v mozku. A znova. Asi čtyřikrát. Byl to ten nejintenzivnější nejdelší přerušovaný a zároveň kontinuální pocit, jako bych několikrát za sebou usnula, vzbudila se s orgasmem, opět usnula a tak dál dokola.

Konečně se udělal i on. Nejen, že mě škrtil, zaryl mi do krku nehty tak hluboko, že jsem ucítila popraskání kůže, vrazil ho do mě, co to šlo a zvrátil mi hlavu za vlasy dozadu, dokud jsem nezabručela bolestí.

Pustil mě, stáhl si ochranu, oblékl si kalhoty, vytáhl peněženku a než jsem si stačila uvědomit, co se stalo, posbíral se, hodil přede mě na kapotu tři desetieurovky. "Promiň, lásko, zapomněl jsem ti dát tip. A odpusť mi tu scénu, nechal jsem se unést fotbalem."

...

Druhý den už jsem nepotkala nikoho z jeho party, vlastně už ani z jeho země.

...

...

♡♥♡